Psychosomatika se nezříká se možností vědecké léčby, pouze ji doplňuje o nové formy komunikace a jiný komplexní rozměr v pohledu na nemoc.
Původ psychosomatiky
Původní náplní medicíny, která vždy působila i na emoční složku lidského individua, postihovala i jeho touhu po krásnu, lásce, blízkosti a smyslu života, se postupně pod taktovkou vědy začala vytrácet.
Troufám si říci, že psychosomatika znovu nachází tuto komplexnost, ale o spirálu výše než kdysi. Kořeny psychosomatické medicíny sahají až do antiky, zejména kořeny poeticko-umělecké.
Již Herakleitos uvádí: "...stejně jako pavouk ihned opravuje přetržené vlákno své sítě, tak i lidská duše putuje ihned tam, kde došlo k poranění libovolné části těla, znepokojená kvůli poranění těla, s nímž je bytostně svázána...".
Sofista Antifón, zřejmě první profesionální rétor (400 let před Kristem), měl na svém domě v Korintu nápis, že umí léčit slovem depresivní lidi. Byl to člověk, který se zaobíral rétorikou.
Již zde vidíme, jak je důležité kultivovat jazyk, který používáme v komunikaci s klientem v psychoterapii i dnes. Konečně Platón načrtl základní linky psychosomatické medicíny. Zdůrazňoval princip, že lékař musí léčit nejenom tělo, ale i duši a musí se zaměřovat na celek.
Význam psychosomatiky
Nemluvme však jen o antice; již mnohem dříve v animistickém léčitelství je mnoho základů a inspirací pro psychosomatiku.
Od té doby psychosomatika prochází vývojem. Od dualistického pojetí tělo-duše dochází k uvědomění, že nikdy neonemocní jen duše, jen tělo, nebo jen sféra sociální či sféra spirituální.
Vždy máme na mysli souběžně sféru bio-psycho-socio-spirituální, tedy mnohovrstevné uspořádaní.
Pojem „psychosomatický“ může vést mylně k přesvědčení, že existují nějaké nemoci psychické, nějaké somatické a pak třeba nějaké smíšené. Toto je však na míle vzdáleno od pojetí skutečného psychosomatickému myšlení. Dokonce první psychoanalytici pojem psychosomatika odmítali, právě pro zavádějící dojem dualismu, který psychosomatika naopak striktně popírá.
Bohužel vhodnější název momentálně nemáme. Pojem „celostní“ je v našem kulturním prostředí spojen s alternativní medicínou. Psychosomatika je myšlena sice celostně, ale nikoliv výhradně alternativně, je integrální součastí vyspělé lékařské medicíny.